Sestup rytířů Grálu - Jarní rovnodennost

Co dalšího se dělo na Hradě v den jarní rovnodennosti.

"Sestup Rytířů Grálu, ochránců magdalénské energie. Diamantová semena přestavby a harmonizace. Nabídka potenciálu z energetické banky velikánů naší země..."

Na základě prosby přátel jsem se rozhodla napsat i o tom, jak jsem vnímala dění v rovinách jemnohmotných při své návštěvě Hradu 20.3., na den jarní rovnodennosti. Jak to probíhalo na fyzické rovině, jsem zde psala už dříve.

Tentokrát do toho vpletu i to, co jsem vnímala dalšími smysly. Přiznám se k důvodům, proč jsem o tom nepsala hned. Jsou hnedle dva. Tím větším je strach asi z dob dávnějších, kdy únik informací mohl ohrozit celou akci a zdárné dozrávání ukotvovaného. Nyní je snad již dostatečně ukotveno :-). Druhým důvodem je snad jakási zvláštní představa o skromnosti ? Nemám problém upozorňovat na sebe výstředním vzezřením i chováním, když je zcela v souladu se mnou, ale úplně veřejné sdílení světelné práce se teprve musím učit praxí. Tak jdu do toho!

Pražský Hrad a chrám Sv. Víta je se mnou provázán už od narození a déle.. Jednak jsem vyrůstala nedaleko a druhak jej osobně vnímám jako jedno z velmi stěžejních energetických míst mající veliký vliv na dění v naší zemi. Což je i celkem pochopitelné, že? Už roky si mě Hrad volá. Ve vizích, v meditacích, ve snech. Často si mě volá i fyzicky. Každý máme svá místa, kde máme pracovat. Hrad je jedním z mých míst.
Často mě volá právě v době mých narozenin na jarní rovnodennost. Byť už to teď mám dál, než jen pár ulic (teď jezdím od Litomyšle). Je to i můj dárek pro sebe. A práce pro nás všechny. V lásce a radosti.

Letošní příchod astronomického jara čekám s ještě větším radostným chvěním, neb mám vnitřní tušení, že se zase více na Zemi vlije a zmanifestuje energie a esence Marie Magdalény. A to právě letošní jarní rovnodenností počínaje. Esence Marie Magdalény je obecně provázaná s jarní rovnodenností a prvním jarním dnem (rozkvět vyrůstající ze základu rovnováhy polarit). Letos to doufám bude citelné a zjevné víc a víc.

Tak ke Hradu. Původně jsem tam chtěla jít až na čas rovnodennosti, což bylo v 17.15. Intuice mě tam ale zavedla už po poledni. Naštěstí. Na místě jsem totiž zjistila, že po půl čtvrté bych se už nedostala do Víta. A pro práci s větším rozsahem je potřeba propojit se i fyzicky se středem katedrály. Je vyznačen malinkým kovovým bodem v podlaze a jeho jižní spojnice protíná Zlatou bránu vedle Svatováclavské kaple.

Vmísila jsem se v chrámu do davu turistů i se svými cestovními krystaly. Ty jsem kontaktně propojila se středem katedrály (zase mi v tom pomohla má dlouhá sukně až na zem... :-D ) a pak je nechala nabírat barevné rovnodennostní slunce svítící do katedrály skrze vitrážová okna. Obojí se ukázalo v podvečer jako důležité. Zároveň jsem ve středu katedrály poprosila vyšší Já mých sester, aby se přidaly ke společné práci (Diamanthea Diamond Light a Chrám Múz). Krásně jsem jejich přítomnost cítila i viděla vnitřním zrakem.

Mé zmíněné cestovní krystaly byly nabité esencí a informacemi mnohem větších a silnějších krystalů, které nemohly tentokrát na místo fyzicky cestovat. Jedním z nich byl teprve nedávno se probudivší krystal Žezlo Panovníků. Panovníků a velikánů našeho národa s velký P a V. Dalším byla krystalová katedrála přivádějící a kotvící očistné diamantové světlo. (oj, toho je na Hradě věru třeba! Milí, je tam pořád ještě hodně hutno v jistých sférách...)

V podvečer jsem se vrátila na Hrad před pátou. Rovnodennost byla v 17.15. Jelikož katedrála byla dávno zavřená, našla jsem si místo na jižní straně pod oknem Svatováclavské kaple, která sama je velkou živou pokladnicí polodrahokamů a informací. Naladila jsem se do meditačního stavu a nechala energie plynout. V posledních letech si všímám, že na energetických místech nechávám spíše pracovat své vyšší já a nepletu se mu moc do toho. To znamená, že netlačím na vize. Nejsou pro práci až tak důležité. Důležité jsou buď pro naše ego, nebo někdy pro to, máme-li vědět na vědomé úrovni, co se odehrálo nebo je-li to pak důležité pro sdílení pro jiné lidi. Důležitější je udržet bdělost a čistotu svých energií. Pak se děje přesně to, co má.
Vím, že ale asi toužíte vědět, co se dělo. Nejsilněji jsem vnímala několik stěžejních událostí.

Prvním bylo probuzení víru energie ve středu chrámu. Točivým vířivým pohybem současně vcházel do středového bodu a zároveň z něj vycházel.

Mocným momentem byl sestup rytířů Grálu, kteří sestoupili na Zem, aby strážili a chránili magdalénskou energii a všechny její projevy. Jejich nádherná vznešená ochranitelská síla se stěží popisuje. Vznešená, neústupná a neohrožená ochrana podporující mír, rovnováhu, stabilitu a rozkvět. Jsou tu, milé ženy. Pro nás, pro podporu naší práce a života a pro naši ochranu a podporu. Jsou tu, milí muži. Pro vaši podporu a inspiraci. Pro podporu manifestace magdalénské energie ve všech jejích projevech.

V určité fázi se ozvaly dva výše zmíněné krystaly. Diamantová krystalová katedrála vnesla a rozšířila svoji energii do prostoru hradního nádvoří. Zasela svá diamantová světélka do prostoru jako semena přestavby a harmonizace. Žezlo Panovníků zaktivovalo svatováclavský panovnický ideál a dotklo se duší velikánů naší země, kteří tím nyní nabídli naší zemi to nejlepší ze svého potenciálu. Je to jako nabídka, kterou lze využít.. Tyto potenciály se spojily a usadily v Plečnikově obelisku na nádvoří.
Stejně tak jsem předtím vnímala, že Plečnikův obelisk posloužil pro sestup rytířů Grálu.

Také se během mé meditace (nebo světelné práce) ozvalo propojení hradního vrchu s dávnou Atlantidou skrze energetickou linii.

Během světelné práce trvající až do momentu rovnodennosti jsem vnitřním zrakem také vnímala, že celou dobu kolem léta a hlídá černý pták. Snad vrána, havran? Zajímavé bylo, že jsem hned poznala, kdo to je. Jedna pražská vědma. Přiletěla na pomoc jako strážkyně a ochránkyně před rušivými vlivy. Bylo to milé setkání. Bude-li toto číst, tak jí posílám dík ;-).

Zajímavé bylo, že když jsem jela z Hradu na Karlovo náměstí na rovnodennostní meditaci Katky Mareškové, tak jsem na malostranské zastávce tramvaje u Pražského Jezulátka potkala skupinu starších turistů, kterým průvodce rozdal jednotlivé hrací karty asi v rámci nějaké hry. Jeden muž s ní mával tak, že jsem nemohla nevidět její obsah. Byly na ní čtyři meče. Při večerní meditaci Katka také mluvila o sestupu 12 Rytířů Grálu. Vzpomněla jsem si na svůj zážitek z Hradu a na kartu se čtyřmi meči. Že by čtyři z těch dvanácti nebeských rytířů přišli sem k nám?

Mimochodem, je hezká vesmírná shoda, že premiéra filmu Marie Magdaléna u nás přichází do kin právě 22. 3. Zatím jsem film neviděla, chystám se dnes večer. Věřím, že odhalí veřejnosti zase další mini kousíčky do mozaiky toho, kdo byla MM, ale žádná převratná očekávání raději nemám. Kousek po kousku... Krok za krokem.. Každá zmínka o ní v dobrém, ať už jakkoli vzdálená původní pravdě, je stále přínosem. A věřím, že Gráloví rytíři se už postarají o to, aby magdalénská energie mohla vzkvétat!